Chceš na medicínu?

Chystáte se na studium medicíny? Studium medicíny je náročné a rozhodně není pro každého. Nejdříve ze všeho si uvědomte, proč chcete medicínu studovat. Tato motivace vás bude pohánět nejenom během přípravy na přijímací zkoušky, ale i v samotném studiu, které je mnohem delší než na ostatních vysokých školách. Pokud je tedy vaší primární motivací jen splnit sen rodičům, raději výběr vysoké školy ještě jednou pořádně zvažte.

Na samém začátku se snažte co nejvíce informovat, a to především při výběru oboru a fakulty. Od toho by se následně měla odvíjet příprava na přijímací zkoušky. V České republice je celkem osm lékařských fakult. Pět z nich je součástí Univerzity Karlovy: 1. lékařská fakulta UK, 2. lékařská fakulta UK, 3. lékařská fakulta UK, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové a Lékařská fakulta UK v Plzni. Jedna lékařská fakulta je v Brně (Lékařská fakulta Masarykovy univerzity), v Olomouci (Lékařská fakulta Univerzity Palackého) a v Ostravě (Lékařská fakulta Ostravské univerzity).

Obsah přijímacích zkoušek a způsob zkoušení záleží na vybraném oboru a také na dané fakultě, jelikož každá fakulta si vytváří svoje vlastní testy. Zpravidla se ale jedná o test zaměřený na fyziku, chemii a biologii. V některých případech je test doplněn o další pasáž či ústní pohovor. To se týká Lékařské fakulty UK v Hradci Králové (součástí testu je rovněž somatologie a latina) a 2. lékařské fakulty UK (test obsahuje také část všeobecných studijních předpokladů). Přijímací řízení na 2. a 3. lékařské fakultě UK je navíc doplněno o ústní pohovor, a je tedy dvoukolové.

Některé lékařské fakulty nabízejí také nelékařské bakalářské studijní programy, jako je porodní asistence nebo fyzioterapie, které mají většinou jiné složení přijímacích testů. Zpravidla se ale testu z fyziky, chemie anebo biologie nevyhnete. Jiné univerzity nelékařské studijní programy vymezují v rámci zvláštní fakulty, fakulty zdravotnických studií.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že přípravu je dobré přizpůsobit vámi preferovanému oboru a také vybrané fakultě.

Při přípravě na přijímací řízení na medicínu je potřeba si především rozvrhnout správně čas. Už při výběru předmětů k maturitě je vhodné si předměty vybrat podle složení přijímací zkoušky, která vás čeká. Správný výběr vám může usnadnit opravdu hodně práce a vytvořit dobrý základ při přípravě na přijímací zkoušky. Testy totiž povětšinou obsahují právě učivo středních škol. V pozdějších fázích přípravy se vyplatí procházet rovněž modelové úlohy pro seznámení s formou těchto testů. To může pomoci hlavně s procvičením, zopakováním a prohloubením teoretických znalostí. Také se tím naučíte příklady řešit rychleji.

V případě, že jste se po dobu studia na střední škole na zmíněné předměty nezaměřovali, budou pro vás nejlepším startem učebnice právě pro střední školy, které přinášejí přehledná shrnutí. Dalším vhodným doplněním jsou pak učebnice zabývající se přímo přijímačkami na medicínu, v nichž se dozvíte vše podstatné.

Další možností, jak se připravit, je navštěvovat přípravné kurzy. Některé fakulty také vydávají soubory modelových úloh, prvně se ale vždy dívejte na webové stránky daných fakult, na kterých můžete najít testy z minulých let. Některé fakulty je ovšem nezveřejňují a ani modelové úlohy nepřipravují.

Úlohy z chemie mohou vypadat například takto:

Jak se nazývá kompletní enzym?

A) apoenzym

B) koenzym

C) metaenzym

D) holoenzym

E) Žádná z odpovědí A) až D) není správná.

Správná odpověď je D – Plně funkční (tedy kompletní) enzym se nazývá holoenzym. Proteinová část se nazývá apoenzym a nebílkovinná část koenzym.

Ve fyzice se nevyhnete memorování vzorců a některých konstant. Úloha může vypadat například takto:

Jednotkám trojice veličin „měrné skupenské teplo vypařování – molární hmotnost – skupenské teplo tuhnutí“ odpovídají následující vyjádření v základních jednotkách soustavy SI:

A) m² · s⁻² – kg · mol⁻¹ – kg · m² · s⁻²

B) kg · m² · s⁻² – kg · mol⁻¹ – m² · s⁻²

C) m² · s⁻² – mol – kg · m² · s⁻²

D) m² · s⁻² – mol · kg⁻¹ – kg · m² · s⁻²

Správná odpověď je A – Jednotkou měrného skupenského tepla vypařování je: J/kg = (kg · m2 · s–2) / kg = m2 · s–2, jednotkou molární hmotnosti je: kg/mol = mol · kg–1 a jednotkou skupenského tepla tuhnutí pak je J (joule), přičemž platí: J = kg · m2 · s–2.

Přejeme vám hodně štěstí u přijímacích zkoušek!